Email - kdybychom jej neznali, musel by být ještě dnes vynalezen."

"Email - nejstarší, znovuobjevený těsnící materiál."

Jedním z materiálů, který je schopen poskytnout kovovému nosiči účinnou ochranu proti korozi a inkrustům, je e m a i l .

Co je vlastně email a odkud se u nás vzal?

Lidé se zabývali emailováním uměleckých předmětů, většinou ušlechtilých kovů, již kolem roku 1000 před naším letopočtem. Tehdy sloužilo zkrášlení předmětů. K vlastní ochraně proti korozi, inkrustům apod. bylo používáno především alchymisty, kteří své přístroje opatřovali sklovitým povlakem. Z toho pak vznikl email a emailování průmyslovým způsobem.

V nejčastěji používané definici, která nalezla uplatnění v dodacích podmínkách a podmínkách kvality Německého výboru pro normy, č. RAL 529 A, se praví:

"Email je sklovitá, ztuhlá hmota, vzniklá tavením, organického, převážně oxidačního složení, která se nanáší v jedné nebo více vrstvách na kovové předměty."

Co představuje email v armaturách Schmieding, které jsou emailovány v továrně "Eisenwerke Düker"?
Jedná se přitom o skutečně těsnící materiál, odpovídající dnešnímu stavu techniky. Pojem "pravý těsnící materiál" vyplynul z jeho intenzivní přilnavosti k nosiči. Příčinu možno nalézt v mechanizmu přilnavosti mezi emailem a železem. Tento mechanizmus je příčinou fenoménu, že emailování nezná narušování podkladu, ani žádné velkoplošné odlupování, známé z organického navrstvování.

Mechanizmus přilnavosti lze rozdělit do dvou postupů:

1. První část spočívá - stejně jako u ostatních druhů navrstvování - z čistě mechanického spojení. Toto spojení je kromě přirozeně drsného povrchu litiny ještě zintenzivněno pískovým tryskáním místa "ukotvení" na rozhraní mezi kovem a emailem
        
   
2. Druhý postup, a tím je zásadní rozdíl ve srovnání s navrstvováním organického charakteru, probíhá v níže uvedené chemické reakci:

Při teplotě vypalování zhruba 800°C dochází k redukci tzv. oxidů přilnavosti, jakými jsou nikl nebo kobalt. Zčásti se tyto dokonce usadí na povrchu kovu. Na základě skutečnosti, že se tyto kovy představují v elektrochemické řadě napětí ve formě železa, přechází železo "do roztoku". Toto pak způsobí, že z rozdílu potenciálu mezi niklem a (nebo) kobaltem a železem protékají při této teplotě v kapalné vrstvě emailu (elektrolytu) proudy, vykazující napětí až 0,33 V. Během vypalování se v pásmu email - železo nacházejí nesčetné "galvanické prvky".

Jak již bylo naznačeno, přechází železo na základě výše uvedeného do roztoku, dochází k chemickému spojení, které se nedá zajistit u žádné z metod organického navrstvování.

Schematické znázornění účinku lokálního prvku v základovém emailu dle Dietzela

Emailování nepřipouští difúzi, a to jak kyslíkovou, tak vodíkovou. Právě v případě odpadních vod, které lze ve zvyšující se míře označit za agresivní, je toto důležitým údajem. Zde bylo dosaženo další významné přednosti oproti organickému navrstvování. Není jistě pozitivním argumentem pro organické navrstvování, jestliže je možné zamezovat difúzi většinou pouze prodražující se silnější vrstvou. Dochází-li již ke korozi nosiče v pásmu přilnutí kovu s organickým navrstvením, odlupuje se pak toto navrstvení ve větších či menších puchýřích.

Emailování zabraňuje na základě tvrdého a hladkého povrchu inkrustaci. Email vykazuje tvrdost dle Mohse = 7, což znamená, že je na povrchu tvrdší, než drahokam turkys.

Emailování zamezuje v armaturách otěru na pogumovaných uzávěrech a těsnících kroužcích.

V případě emailovaných armatur a tvarovek bude ztráta při proudění vždy nižší, než je tomu u organického navrstvení.

Emailování odpovídá normě DIN 51032, což znamená, že neobsahuje žádné fyziologicky pochybné součásti. Požadavky normy DIN 51032 jsou zcela naplňovány.

Emailování je odolné vůči všem organickým kyselinám do pH 3, v zásadité oblasti do pH 9. Tato odolnost je zaručena do teploty 70°C.

Důležité upozornění: používáte-li média, jejichš hodnoty pH neznáte, zašlete nám vzorek (asi 1 litr) a my Vám v nejkratší lhůtě sdělíme, zda je naše emailování pro příslušné médium vhodné nebo zda bude třeba provést zvláštní emailování.

Naše emailování vykazuje předepsanou tloušťku = 200 - 300 µm. Jak známo, je slabší vrstva emailu pružnější než silnější. Výše uvedená tloušťka vrstvy umožňuje zachycení jistého mechanického namáhání při přepravě a montáži bez poškození. Tloušťka vrstvy nemá žádný vliv na odolnost vrstvy emailu!

Emailování se po svém dokončení nachází ve stavu tlakového předpětí, takže při zahřátí nehrozí nebezpečí vzniku trhlin.

V emailované armatuře a tvarovce získáváte výrobek, který je koncipován ve smyslu současných nároků a jeho emailování odpovídá současnému stavu techniky.

Literatura: A. Petzold, Email, 1955
CAV září 1981